KDO JSME

Toto je náš příběh

Původně byla budova používána jako obytný dům. V roce 1917 se rozhodla staňkovská rodačka Rozálie Leitlová, žijící ve Vídni, dům věnovat pro účely sirotčince.Po převedení domu spolku Serafínské dílo lásky v Českých Budějovicích byl na přelomu srpna a září 1919 zahájen provoz sirotčince se 7 chlapci. Do konce roku vzrostl počet dětí na 22. Staraly se o ně 2 řádové sestry - Rudolfa a Lucie.

Po 1. světové válce se nedostávalo peněz na provoz sirotčince, proto děti žily nejen z příspěvků tehdejšího ONV Horšovský Týn, ale i z darů občanů místních i z okolních obcí. Děti rovněž svou prací přispívaly na provoz - draly peří, sbíraly a prodávaly lesní plody, hrály divadlo. Počet dětí se pohyboval okolo 30. Postupně se sirotčinec začal stavebně upravovat. Zavedlo se elektrické osvětlení, byl vydlážděn dvorek, zřízena koupelna a prádelna.

V letech 1930 až 1940 nedošlo k významnějším událostem, podle dochované kroniky činily náklady na provoz 30 - 50 tisíc Kč ročně. V roce 1940 byl do sirotčince zaveden vodovod z vlastní studně. V té době se začala v sirotčinci vařit polévka pro chudé školní děti. V době 2. světové války začíná stoupat počet dětí až na 55, včetně kojenců. Po válce bylo 10 dívek přemístěno do sirotčince v Nové Vsi u Horšovského Týna, kde učily znovu češtině 170 poněmčených dětí.
V letech 1946-1948 proběhly v sirotčinci velké stavební úpravy - vyzdění pavlače, přestavba toalet, vykopání nového sklepa. Náklady byly velké - 450.000 Kč. V těchto letech byly v sirotčinci umisťovány dívky od 3 do 15 let. V roce 1951 byl sirotčinec přejmenován na dětský domov, řádové sestry byly vystřídány civilními zaměstnanci.
V dětském domově se měnilo neustále sociální a věkové složení dětí, nějaký čas tu byli dokonce pouze chlapci ve věku 10 - 15 let, později se domov ustálil jako heterogenní pro děti od 3 do 18 let. V 60. letech proběhla generální oprava domova - výměna oken, dveří, podlah. Domov byl vybaven na tehdejší dobu moderními věcmi např. televizí a promítačkou a také novým nábytkem. Průměrné náklady na provoz činily v těchto letech 400 000 Kč ročně.
V současné době je v dětském domově 31 dětí ve věkovém rozmezí od 3 do 19 let. Navštěvují mateřskou školu, základní školu, odborná učiliště, střední školy. V rodinné buňce v Horšovském Týně, kterou jsme otevírali v roce 1996, je umístěno dalších 7 dětí, převážně mentálně postižených, které navštěvují zvláštní a pomocnou školu v Horšovském Týně. O naše děti se stará 12 pedagogických pracovníků, 11 asistentů pedagoga a 8 provozních zaměstnanců.
Počátkem 90. let proběhly rozsáhlé stavební úpravy v celém areálu DD. Z bývalé kůlny na koks se postavila nová obytná budova, z dřevěné pracovny klubovna. V hlavní budově došlo k rekonstrukci koupelny, opravila se střecha, přistavěla prosklená chodba a celý objekt byl nově natřen. Celkové náklady překročily 2 mil. Kč. Další stavební úpravy probíhali od roku 2000 do roku 2003 – jedná se o přístavbu domova, celkovou rekonstrukci místností, výměna střešní krytiny a krovu, výměna oken apod. Tyto stavební práce si vyžádalo přijetí nového zákona č. 109/2002 Sb. O výkonu ústavní výchovy a hygienických vyhlášek, kterými se upravují podmínky ubytování a stravování dětí. Celý interiér domova se změnil na 3 rodinné byty, kde budou děti žít v max. počtu 8 dětí.
V našem dětském domově mají děti možnost vyžití v různých zájmových kroužcích – např. kopaná, ringo, vodácký oddíl apod. Jezdí na různé výlety a na pobyty v táborech, také jsme navštívili Řecko, Kypr, Chorvatsko a Rakousko za přispění Výboru dobré vůle Olgy Havlové.